Na Hromnice o hodinu více

Druhý únor je zasvěcen Hromnicím. Ráda bych vám tímto článkem nastínila, co to vlastně Hromnice jsou a jejich význam i pro naše předky.

zdroj

Oslava Hromnic obvykle symbolizovala přípravy na příchod a oslavy jara. Dříve se na Hromnice sklízel betlém a někde také vánoční stromeček. Všude se uklízelo, čistilo a zametalo. Ženy se oblékaly do zelené, oranžové a dalších typicky jarních barev.

V křesťanském kalendáři odpovídá svátku "Uvedení Páně do chrámu". Hromnice však vychází ze svátků ještě starších. Vychází buď z Imbolc, dle keltů a nebo svátek boha Peruna, dle slovanů. Oba tyto svátky se vztahovaly k ochraně před ohněm, bouří a bleskem.

Imbolc

Imbolc je jeden z hlavních svátků irského kalendáře. Odehrával se na počátku února nebo při prvních známkách začínajícího jara.

Původně byl zasvěcen bohyni Brigid. Brigid je bohyní hojnosti, plodnosti a uzdravování. Dříve se také vytvářely brigitky, což byly malé panenky ze stébel obilí. Ty měly ochraňovat dům. Dívky je nosily od domu k domu a domácnosti jim dávaly k uctění malý dárek. Také se pletl Brigitin kříž, který oslavoval návrat světla a prodlužování dne.

zdroj

Bůh Perun

Perun je slovanský bůh bouře, hromu a blesku. Ačkoliv písemné zprávy o tomto božstvu pochází až na výjimky z východoslovanského prostředí, tak byl pravděpodobně ctěn všemi Slovany. Ten údajně měl osvobozovat jaro svým prvním hromem. Perunovi je zasvěcen i vrch Petřín v Praze a k jeho atributům patřila posvátná ohnivá sekera.

Křesťanství

S příchodem křesťanství byl nahrazen původní význam Hromnic katolickým svátkem Uvedení Páně do chrámu. Svátek připomíná událost z evangelií, kdy Ježíšova matka Marie přinesla dle židovského obyčeje svého syna 40. dne po narození do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila jako prvorozeného Bohu. Zde se setkává s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval "světlem k osvícení národů". Od toho zřejmě vyplývá i tradice "hromniček".

V den Hromnic se chodilo do kostela světit svíčky, tzv. hromničky. Hromničky měly chránit stavení před ohněm, bouří a bleskem. Nejčastěji se dávaly do oken a zapalovaly se, kdy začínala bouře.

Pověry a zvyky

Věřilo se, že kdo by na Hromnice tancoval,ten by zemřel bez světla.

Hospodář obcházel s posvěcenou hromničkou třikrát za sebou úly a přitom se modlil, což mu mělo zajistit zdravé včely a hojnost medu.

V den Hromnic se nesmělo šít ani nic přišívat. Mělo se zato, že jehla přitahuje "boží posly" - blesky.

Bývalo zvykem dávat hromničku do ruky umírajícímu člověku. Její světlo mělo jeho duši svítit na cestu do nebe.

Zdroje:

Naše tradice: Hromnice

Dagmar Šottnerová - Lidové tradice