Masopustní veselí

Letošní Masopust jsem se rozhodla strávit malém městečku Kněžmost. Zde se letos rozhodli obnovit tradici masopustního veselí. Celý program byl zahájen v místním kostele, který funguje zároveň jako místo setkání různých akcí. Zde jsme se něco málo dozvěděli o tradici Masopustu a vyšli prozatím jen na krátké procesí.

Masopust je jakýmsi předělem mezi zimním časem a časem, kdy se příroda probouzí. Každý rok se mění a jeho délka se určuje podle Velikonoc. V ČR se můžeme setkat s několika názvy a to "fašank, "ostatky", nebo také "končiny".
Původ sahá až do pohanských dob a souvisel s oslavou končícího zimního období - předjaří a nadějí na příští úrodu a plodnost, zdraví, hojnost a blahobyt.

K masopustnímu bujarému veselí patří zpěv, tanec, pití a jídlo. Z pečiva to nejčastěji byly různé tvary kynutého těsta, z nichž nejznámější jsou koblihy. Ty se obvykle plnily povidly nebo zavařeninou a po usmažení se obalovaly v cukru.

Ráda bych vás seznámila i s pár tradičními postavami, jako je například Laufr, kterého lze poznat podle různobarevného oděvu z kousků látek, někde mu taky říkají strakatý. Jeho úkol spočíval ve vedení průvodu a zjišťoval, boucháním na vrata, zda je průvod vítán.
Další velmi známou postavou je kominík, který v chalupách prohledával pece, jestli tam není zapomenutý pekáč s nějakou dobrotou. Samozřejmě přihlížejícím začerňoval tváře.
Žid má někdy na hlavě cylindr, který je zdobený husími křídly, přes obličej má dlouhé vousy, brýle bez skel a přes rameno hozený ranec. Byl symbolem zmatku, krádeží a smlouvání, a proto také jeho úkolem v masopustním průvodě bylo krást a následně ony věci prodávat a smlouvat o nich.
Maska medvěda byla symbolem pro hojnost a rozmnožování. Dívky a ženy z každého stavění s ním musely jít do kola, aby jim len a konopí vysoko rostlo a úroda bohatá byla.
Dalšími typickými maskami byli hudebníci, kteří pohřbívali basu. Dále pak převažovaly nejrůznější masky řemeslníků, ale objevovala se i smrt.